Jarní izolace

Je čtvrtek, duben 2020...

V Česku aktuálně probíhá první vlna izolace. Většina obchodů je zavřena a lidé by se neměli shromažďovat. Opak toho - cestování do přírody - je povolené. Ba dokonce i vyžadované skrz udržení kondice a zdraví!

Spolu se sousedem opouštíme naši izolaci v Tisé a vyrážíme směr český Sv. Aspen. Je na čase si konečně odškrtnout sjezd, který jsme létá opomíjeli, jelikož jarní podmínka v minulých letech patřila hlavně Tatrám, či Alpám.

Okolo 10:00 parkujeme v Medvědím kolenu. Kromě bílé kulaté značky s červeným lemem u vjezdu, zde nikdo není. Pomalu se balíme a čekáme na příjezd posádky z vedlejší vesnice. Dáme svačinu, kterou nám prachem okoření právě přijíždějící dvojice Honzin a Tomáš.

Je krásné teplé jarní počasí. Ptáčci cvrlikají a roztřepaný lahváč pomalu pění směrem k zemi!
Teplota každou minutou stoupá výš a výš, ale my víme, že ji dneska budeme potřebovat.

Po posledním songu v playlistu se s prkny na zádech vydáváme směr „JAMY SNIEGOVE“.

Vynáška končí u Medvědí boudy, kde nasadíme pásy a v luxusním jarním firnu kloužeme směrem nahoru. Kousek pod vrcholem někde u Kamenné studánky musíme kousek poponést, ale po chvilce již obcházíme řetězy a zábradlí vyhlídky. Začíná porada, který žlab vyzveme?

Usoudíme, že vzhledem k stavu sněhu bude nejlepší ten nasvícený - východní. A tak se k němu pomalu přesuneme k „linia graniczna“.

Žádne velké hádání o to, kdo pojede první neprobíhá. Než stihnu nachystat fotoaparát, Honzin už mává od spodního plesa. Tak za ním postupně všichni sjíždíme a dole hodnotíme, že i na toho posledního tam nějaký ten firn zůstal. Rozhodujeme se, jestli je dobré vyzvat ještě další ze žlebů, ale v aktuální situaci nechceme nic hrotit, a volíme zpětný návrat do naší domoviny okolo Vysokého kola. 

...a s další roztřepanou plechovkou v ruce užíváme si jarního slunce...

Text a Foto: Kuža